Bratr Ivan.

Adolf Heyduk

Všech mnichů Ivan nejzbožnějším bratem; když západ has’ a východ planul zlatem, on na modlitbách trávil neustále, ku poctě řehole a k boží chvále. Tu do kláštera podvečerní dobu všel stařec, poutník od svatého hrobu, a při kahanů dvojnásobné záři skvost vzácný ukazoval v refektáři. To kniha byla apoštola Jana, ta kniha knih, ač v prosté pouzdro dána, v ní plno božských zjevení a krásy, že těm, kdo četli, zalily se řasy. Čet’ Ivan též... čím hlouběj oko noří, tím větší láskou k bohu srdce hoří; čet’ celou noc; ač doba dobu routí, on nemoh’ od knihy se odtrhnouti, Tu k hostitelům poutník starý vece: Drah poklad ten, leč svým ho nazve přece, kdo Otčenáš se pomodliti moha nic nevzpomněl by jiného, než Boha. To každý z nás, leč nejvíc síly chová – dí vážný převor – duše Ivanova, nám pevně doufati jest v jeho věru, skvost drahý zachováme při klášteru. Nuž buďsi tedy, poutník zahovoří, však běda všem, kdo jsouce duší choří, jen jedním pomyšlením ničí svatost slibu: Pán propadnutím tresce takou chybu! Tu Ivan brat: Nuž staň se z vůle vaší, Pán hříšný tret vždy z modliteb mých plaší; nech sílí mne...! I modlí se, však k žasu v ráz Ivan propadá se téměř k pasu. A po klášteře pláč a naříkání, jen poutník laskav k bratrovi se sklání: „Bůh milosrdný odpustil tvou chybu, vstaň, zvěstuj již, čím porušil jsi slibu!“ A bratr prost jsa s třesoucím dí steskem: Než „amen“ dořeknul jsem, jako bleskem tak myslil jsem: zda k oné knize svaté to pouzdro k schování nám také dáte! Tu starý poutník vece usměvavě: Zde obé juž – a žehnal mnicha hlavě – líp myšlénkou se modlí nežli slovy!... A rozplynul se v přízrak oblakový.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1272. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Žáčkové nebeští. (Václav Antonín Crha)
  2. Večerní modlitba. (Vojtěch Pakosta)
  3. O dušičkách. (Jan Ježek)
  4. 7. Tmavá noc – ve chrámě u oltáře (František Jaroslav Vacek)
  5. To stačí na zemi. (E. Antonowicz)
  6. 47. Pobožná milá. (František Jaroslav Kamenický)
  7. Po vykonaném podělování. (Josef Flekáček)
  8. Kapucín a věrná žena. (František Cajthaml-Liberté)
  9. Modli se a pracuj! (Vilém Ambrož)
  10. Hrozen. (Antonín Bulant)