Vodník.

Adolf Heyduk

Děvčátko k řece usedlo a chladilo si nohy: Proč tady jsi se uschoval? můj zlatý Jeníčku, mám žal a čekám den mnohý! Co děláš asi, sám a sám, zda toužíš po mně? kdo ? Proč nepospícháš ke mně? Slyš! Což nesmíš nikdy, nikdy již z síně vodníkovy? Věz, Jeníčku, luh kvete zas a všecky stromy k tomu, i ptáky zpívat uslyšíš, pojď, utec vodníkovi již, pojď, poletíme domů. Či rád mne nemáš?...“ Tiše, viz chvít rákosné se laty, síť šumí, sestřin jásá hlas: Hle, v sítí stojí Jeník zas, je živ, je živ, můj zlatý! Či není? Je; znám jeho šat a novou beraničku a usmívavý modrý zrak, vlas zelený trochu však a slzy v bledém líčku. To jistě žalem! Jenku, spěš! Ó nechtěj déle státi, pojď blíž, jen rozhrň rákostak! Leť se mnou jako s ptákem pták, než upláče se máti.“ Hej, ruku, sestřičko, mi dej, bych snáz se dostal k tobě!“ Zde, bratříčku můj, chyť se jen!“ I s tou mi nelze z vody ven!“ Tož vezmi ruce obě!“ Teď mám , teď jsi na vždy mou!“ Zda vybředneme?“ „Stěží!“ Proč taháš mne však? Netahej! Proč škubeš? Smilování měj, Strach na srdci mi leží. Či hněviv jsi? Proč strašíš tak? Ó Jeničku můj, zlý jsi!... Pusť!“ – „Nepustím, jsi navždy mou!...“ A v šumot vody nad hlavou smích s výkřikem se mísí. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hanička, jeníček, hubička, růžička, hanna, panenka, srdéčko, srdíčko, děvčátko, janíček

39. báseň z celkových 475

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dumky o jedné chaloupce. (Růžena Jesenská)
  2. CHODNÍČEK. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. XXIII. Já s milenkou – dvě dětičky, (Vítězslav Hálek)
  4. Švrčulova Zuzka. (Josef Kalus)
  5. Ptáček za okny. (Václav Svatopluk Štulc)
  6. XXXIV. POMILOVÁNÍ. (František Ladislav Čelakovský)
  7. Pomláska. (Rudolf Pokorný)
  8. Nemoc a pomoc. (Karel Sudimír Šnajdr)
  9. Tam odchází můj rozmilý, (Gustav Dörfl)
  10. XVII. PÍSEŇ DĚTSKÁ. (František Ladislav Čelakovský)