Jaro.

Adolf Heyduk

Od hor vane teplý jih, plno poupat na větvích, míza v stromů hrudi, slunce vroucně líbá zem, ba i v srdci mladistvém jara zvěsť se budí. Slyš, jaký to venku šum? Vyšla dívka ke vrátkům, mile hoch ji zdraví, – líčka, slova, samý květ; touha, láska, zmladlý svět popletly jim hlavy!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

141. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARNÍ (Josef František Karas)
  2. Cestou z jara. (Antonín Klášterský)
  3. MLADIČKÉ JARO. (Bohuslav Květ)
  4. Letnice. (Adolf Heyduk)
  5. TŘEŠNĚ. (Karel Leger)
  6. VE VŮNI PRAŽSKÝCH AKÁTŮ. (Emanuel Čenkov)
  7. V časném jaře. (Bohuslav Květ)
  8. Přišla ke mně láska mladá... (Bohdan Kaminský)
  9. SENOSEČ. (Emanuel z Čenkova)
  10. DLE PTÁKŮ. (Antonín Klášterský)