Pohádka.

Josef Baše

Pohádku dědek vypravoval, „Byl muž, ten mnoho znal: tajemných kouzel prozpytoval hlubinu, šíř i dál. Hvězd na plamenu uměl chladném rozžhaviť ducha troud, pohorských květů v kraji spádném vod živých našel proud. Tak žil, vždy mlád. A v bujném reji prolétlo mnoho dob. I napadlo kdys čaroději, kam vede brána – hrob. Pomocné duchy svolal na zem. ,Jen smrt ví,‘ výrok zněl. Zavolal smrt a – umřel rázem...“ Dál dědek nevěděl.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ha, bula, hala, lomikar, dědek, čertí, chám, máma, sou, rebel

126. báseň z celkových 236

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LI. Strom květ nese, dokud neuchřadne, (Jan Neruda)
  2. STARÁ SKŘÍŇ. (Antonín Klášterský)
  3. LVI. KALENDÁR A NE FARÁR. (František Ladislav Čelakovský)
  4. PAMÁTCE A. PRAVOSLAVA VESELÉHO. (Josef Svatopluk Machar)
  5. VIOLKA. (Josef Kalus)
  6. VELÍŠSKÉ MELODIE. (Irma Geisslová)
  7. Vrchní. (Adolf Heyduk)
  8. VEDRO (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Zkazky dědů duší letí (Josef Holý)
  10. PO MACBETHU. (Eliška Pechová-Krásnohorská)