Zimní květy.

Adolf Heyduk

Zahynuli krásní snové bez rýmů i s rýmy, v končiny je nesly nové strasti křídly svými; k severu je nesly, dálnými kde za horami krásní snové, zlaté klamy v širá moře klesly. A přec někdy se mi zdává, květnatou že směsí zima, družka moje smavá, na okno je věší tiché síňky mojí; zřímť, kdy na ty hledím zdoby, že v nich rosa jarní doby: slzy mladí stojí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

242. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Cestou k moři. (František Táborský)
  2. NÁBĚHY K VĚTŠÍM BÁSNÍM BEZ NADPISU. (Svatopluk Čech)
  3. Kol břehů Moraviných... (František Táborský)
  4. V LISTOPADU. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Mladému sebevrahu. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sonet erotický. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Amfora. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Zůstaň při mně, venku vichr skučí, (Josef Holý)
  9. PŘIJĎ VE SNÁCH KE MNĚ... (Růžena Jesenská)
  10. GRIMASSU POTUTELNOU... (Hanuš Jelínek)