Kacíř.

Adolf Heyduk

Domku můj přemilý uprostřed sadu, zřím-li tě, do dlaní hlavu svou kladu; smutno mi, podivno, srdce mi buší, povzdech mám na ústech, vzpomínku v duši. Po cestě od lesa provité mlázím v síňku tvou po letech zadumán vcházím; hle, jak to slunéčko po stěnách těká! bludná však noha má na prahu kleká. Při okně lavička – hlava se shýbá, ret náhle pobledlý vroucně ji líbá, oko se zalévá, ruka se chvěje, podivně, tesklivě se mnou se děje. Jaký to kacíř jsem, Bože můj svatý, před lávkou poklekám prostičké chaty; vždyť mně tu – vzpomínkou srdce mi puká – naposled žehnala otcova ruka.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

176. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písně milostné. (Bohuslav Čermák)
  2. KVĚTEN MARIÁNSKÝ (Xaver Dvořák)
  3. Když na tě tiše myslím. (Adolf Heyduk)
  4. I. „Jenž se krví potiti ráčil!“ (Xaver Dvořák)
  5. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  6. III. (Sigismund Bouška)
  7. 36. V stínu stojí tichý domek, (Karel Marie Drahotín Villani)
  8. Jeptiška. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. II. Čtu ve měkké kůře březové, (Jan Neruda)
  10. SKŘIVÁNČÍ PÍSNĚ. (Karel Skřivan)