II. Bylo v rodné síni

Adolf Heyduk

Bylo v rodné síni po skrovničkém stole; sprovodil’s mne z domu přes zahradu v pole. Mimo táhlý rybník luhem na silnici, pohleděl jsi na mne, pohladil mne v líci. Sklopil’s hlavu, vzdychl, ticho bylo zase, jenom velká slza leskla se Ti v řase. Ach, v té jedné slze tolik smutku bylo, že mi to až v hlavě bouří zavířilo. Jí jsi řekl všecko – vrátil’s se a zašel, a já místo v lese ku pláči si zašel. Do mechu jsem padl, hrozné chvíle tuše – loučilyť se na vždy naše družné duše. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

400. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY (Stanislav Kostka Neumann)
  2. báseň bez názvu (Louis Křikava)
  3. Procházka. (Ferdinand Písecký)
  4. Ztracená stezka. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  6. PODZIMNÍ VEČER DOMA. (Zdeněk Krušina)
  7. KOSA. (Karel Červinka)
  8. TAJEMSTVÍ BŘEZOVÉHO HÁJE (Antonín Sova)
  9. ZASTESKNUTÍ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Z MLADÝCH TOULEK (Antonín Sova)