III. Den si do červánku

Adolf Heyduk

Den si do červánku uleh’ ztrmácený, hněvný Sever pustil s řetězu své feny. Slyš, jak strašně vyjí! Skály zastenaly, drobný kámen s vrchu k úpatí se valí. Slyš, jak žalně vyjí, sad kol domku drtí; jistě že tam leží někdo blízek smrti! Leží, ne však jeden, mrtvoly tam dvoje: jedna – otec drahý, druhá – srdce moje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

566. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PORT-ARTHUR. (Josef Svatopluk Machar)
  2. NÁLADA RESIGNACE. (Zikmund Winter)
  3. Faust. (Adolf Heyduk)
  4. I. ZPĚV O LICHVÁŘÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Bořek. (Antal Stašek)
  6. Je na mém srdci kámen (Viktor Dyk)
  7. CHVÍLE BEZNADĚJE (Arnošt Procházka)
  8. LXIV. HROBOVÉ SE OTEVÍRALI... (František Leubner)
  9. HLAS ZVONŮ. (Antonín Klášterský)
  10. UDEŘTE V BUBNY POHŘEBNÍ! (Irma Geisslová)