PŘI ZVUKU FUJARY.

Adolf Heyduk

Jaké divné zvuky, srdce rvoucí, ač unaveně mdlé a přece sladké tak jak slzy, jež pláče srdce mroucí, jako zpěv, jejž pěje zabloudilý pták. A zas jak příboj vln, když stéká v důl propastný, kde temna vládne duch. A tiše zas jak báje dávnověká, jíž nerozčeří nikdy času vzruch. Ve snách dlíš až do červánků záře, leč duch se vznáší v nebes prostorech, dole hraje pasák na fujaře, ty posloucháš, až tají se ti dech. A tvé srdce rozrušeno bije: Jsi bez záře, tmy ovinul tě mrak. Hyneš jatý poutem melodie a padáš s nebe jak střelený pták.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

796. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODVEČER. (Josef Václav Sládek)
  2. NOCTURNO. (Božena Benešová)
  3. KVĚT BOLESTI. (František Serafínský Procházka)
  4. Přesvědčení. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Jde led... (Jaroslav Vrchlický)
  6. Na podobiznu básníka s dítětem. (Augustin Eugen Mužík)
  7. I. V mračen rouchu jde už bouře divá, (Alois Jirásek)
  8. PŘI SLUNCE ZÁPADU. (Emanuel Čenkov)
  9. SNY (Eduard Albert)
  10. Nebe z hustých mračen dešť svůj lije, (Rudolf Mayer)