O DUŠIČKÁCH.

Adolf Heyduk

Den sychravý dal s bohem světu, slz hrstku na zem nasypal, a slunce za ním vrhlo špetku květu; a den jak dítě spal. Mně při tom znenadání zvlhly zraky, můj také přichýlil se čas, zda na mne mlčky hodí někdo taky kytičku růží as? Ne pro sebe je žádám, pro mne dosti jest polní chudobka a lesní vřes, leč růže, ty bych šťasten do věčnosti svým dětem nes’!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

253. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Za Jarmilkou. (Adolf Heyduk)
  3. Růžové poupátko. (Bohuslav Čermák)
  4. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. II. Usedám v luhu na trávník, (Adolf Heyduk)
  7. TENKRÁT, KDY KVETLY JABLONĚ... (Karel Skřivan)
  8. PÍSEŇ. (Sigismund Bouška)
  9. 83. Stesk dcery. (František Jaroslav Kamenický)
  10. MAKOVÁ KYTICE (Stanislav Kostka Neumann)