II. Na horách volno! Své oči zavírám.

Adolf Heyduk

Na horách volno! Své oči zavírám. Nač zříti v svět, je smutno v něm. Slyším jen zbraní hluk a moří šum. Kéž klidný den mne nese k nebesům, kde není sváru, kde nehýří hněv, kde slyšet duší milý zpěv, kde na sta květů zdobí rajský luh a blažení se řadí v nebes kruh. Tam klid a mír jest, jehož dávno žádám. Leč nechci přec v tom míru býti sám – jen jednou za věk-li mi v ústret kročí má Liduška a pohlédne mi v oči, v ty oči mé, jež stále pro ni rudnou, vždyť její byly pro mne blaha studnou. Z nich stále perlí se a bez ustání můj život jediný: Jí vzpomínání.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

382. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sražen s výše. (Alois Škampa)
  2. STRUNA. (Antonín Klášterský)
  3. MOTIV Z BŘEHU. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VĚNOVÁNÍ MÉMU MILÉMU ŠAŠKOVI. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. ČESKÁ PÍSNIČKA. (Josef Rosenzweig-Moir)
  6. LÁSKA. (Václav Jaromír Picek)
  7. První kapitola. (Josef František Karas)
  8. TMAVOU TAK CELOU... (Josef Merhaut)
  9. Vzpomínky. (Stanislav Kostka Neumann)
  10. ROZHOVOR (Karel Dostál-Lutinov)