Kouzla.

Adolf Heyduk

Jaká kouzla! Srdce sotva věří! Jabloň přes noc žíhané má peří, květnatými křídly vonně chvěje, Jaký zázrak! – Neslyšíš? Vždyť pěje. Pěje starým srdcem, výská, jásá, vzletnout chce, pýr vonný s křídel střásá, zvedá hlavu k nebi, do azuru; duše má, spěš za ní, za ní, vzhůru! Ať tě slunce zlatým prškem skropí a v krás moři křestem věčna stopí, abys žila v lidu svého zvěsti. V tom jen žití spása, smír a štěstí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

257. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Panna. (Adolf Heyduk)
  3. Benedicta! (Xaver Dvořák)
  4. NA DRUŽNÉ MORAVĚNCE (Otokar Březina)
  5. V lese. (Adolf Heyduk)
  6. S puklým srdcem. (Adolf Heyduk)
  7. Naděje. (Adolf Heyduk)
  8. Což divné ony perly jsou... (Adolf Heyduk)
  9. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  10. EPILOG. (Vladimír Frída)