Léčivý spánek.

Adolf Heyduk

Co zbylo z květů, Jeseň plení, chlad líbá zemi zvadlým rtem, pták prchá, kraj je zabrán v snění a mlhou oddychuje zem. Mne jímá žal, má duše kvílí, že vše, co vzchází, musí mřít, a zděšen volám: „Ustaň chvíli!“ a Jeseň šepce: „Tak chci mít!“ Chceš zkvétající jaro v hrudi, když všechen svět jal v náruč mráz? Čas uspává, čas k žití budí, a v spánku na vždy – bude snáz!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

715. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  2. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. DEN BEZ TEPLA. (Karel Babánek)
  4. ÚTĚCHA (Stanislav Kostka Neumann)
  5. PSÁNO IN MARGINE (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Podzim. (Boleslav L. Černý)
  7. Po krisi mládí. (Antonín Sova)
  8. XXXI. Včera toulal jsem se krajem, (Adolf Heyduk)
  9. V zátiší. (Xaver Dvořák)
  10. OBZORY SE ÚŽÍ... (Karel Hugo Hilar)