Vše zvadlo.

Adolf Heyduk

Zvadly, spadly všecky květy, zvadlo, spadlo všecko listí, na rubáš už zemi choré Jeseň nit se jala přísti jemnou a hebkou. Od severu dujný vítr zmítá její vlákna sterá, utkává je v závoj šedý, prostírá jej za večera jemně a hebce. Zahaluje hory, lesy, vše, co v cestě stihne právě, jak ta jeseň živobytí zdroj myšlenek v lidské hlavě – jemných a hebkých.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

9. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Snění v lese. (Alois Škampa)
  2. Strhané květy. (Adolf Heyduk)
  3. JESEŇ. (Antonín Klášterský)
  4. MELANCHOLIE. (Antonín Klášterský)
  5. MORITURI. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PŘÍRODA A DUCH (Xaver Dvořák)
  7. BABÍ LÉTO. (Antonín Klášterský)
  8. Kdys v dumách... (Růžena Jesenská)
  9. KVĚTINY V POKOJI. (Antonín Klášterský)
  10. Zima se plíží. (Adolf Heyduk)