Mraky.

Adolf Heyduk

Jako černý zvon je nebe, všude mraky, s ohnivými nebem jezdí bouře draky. Žádná hvězda nekmitá se v nebes tůni, hrom kdes v horách zabloudilý hněviv duní. Blesk, zrak jeho vyděšený, zas a zase, jak zrazené lásky výkřik zachvívá se.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

399. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 46. Velení. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. SMUTNÉ VEČERY. (Otakar Auředníček)
  3. CESTOU TOVÁRNÍ ČTVRTÍ. (Antonín Klášterský)
  4. Jitro nad dolem. (Josef Pachmayer)
  5. Vila Teresa. (Augustin Eugen Mužík)
  6. KOUZLO. (Josef Holý)
  7. BALLADA 10. (Jiří Mahen)
  8. ČTENÁŘI. (Josef Svatopluk Machar)
  9. PŮLNOČNÍ. (Vladimír Houdek)
  10. Podzimní dni. (Bohuslav Květ)