Mráz.

Adolf Heyduk

Kraj pobělel, mrak šedý nivu stíní, lesk dříve rosnatý v mdlé proměnil se jíní; to jeseně je první zadechnutí, strom chvěje se, list padá, větve smutí. Je zabrán v sen, sní o májovém dešti, jenž listí jemu svlažuje a leští, Sní o slunci, jež do květů ho líbá a na hnízda se zpěvných ptáků shýbá. Sní o včel zlatých přebohatých hodech, o vůni dýchajících snětí plodech, o ptáků odletu a slunce mdlobě – o šťastných duších dvou kdys v jara době, jež pod ním usedly kdys v mladém snění, leč nezřely snů zlatých vyplnění. Kde jaro to, v němž světem byly sobě? Teď na všem mráz – Kde jsou ty duše obě? –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

180. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sonet – epilog. (Josef Svatopluk Machar)
  2. V rámci idylly. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Madonna. (Xaver Dvořák)
  4. Na prahu zimy. (Herma Pilbauerová)
  5. PÍSEŇ ČERVENCOVÉHO DNE (Viktor Dyk)
  6. KRUTÉ JARO (Antonín Sova)
  7. V časném jaře. (Bohuslav Květ)
  8. Spi sladce... (Bohuslav Květ)
  9. Druhý květ. (Otakar Mokrý)
  10. JARNÍ ROZKYPŘENÍ. (Karel Červinka)