A slunce zapadalo!

Adolf Heyduk

Den krásný byl, ač stromy valem hnědly, nás všecky do jedné to síňky hnalo, kde kolem bílé kolébky jsme sedli, a s chorou Jaruškou svou hovor vedli – a slunce zapadalo. Hle, Jaruško, hle, mámu zde a tátu, děl sladce jsem, však srdce mně to rvalo; ach, tušil jsem, že sochař čas, mráz v dlátu, v smrt život promění a poklad v ztrátu – a slunce zapadalo. – Po bledé matce andílek vztáh’ ruce, kol rtíků malých tajemně to hrálo, leč se sklopeným okem k hrozné muce mně šeptal lékař kletbu o rozluce, a slunce zapadalo. Něm, ztracen v myšlénkách a v tůni žele zřel k dítku jsem... Kol krku matku vzalo, ret její chvěl se na chladnoucím čele, já zřel, jak perlami mu ňadro stele – a slunce zapadalo. Vzal ruku ženinu jsem do své jedné a v druhou dítě svou mi dlaňku dalo, pak obrátilo k oknu tvářky ledné a z hloubky vzdechlo, – ó, té chvíle bědné – a slunce zapadalo. V tom naposledy chvějící se zoře sta poupat na skráně všem nasypalo, kraj nebe vzplál tak jako žhavé moře, s ním v jeden plamen šlehlo naše hoře, a slunce zapadalo. A pak... a pak... ó Bože, neptejte se, v bouř přešlo zlou, co vánkem v duši spalo, mé staré srdce posavád se třese, když v okno zřím a slunce níž se nese, by zapadalo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

256. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Elegie. (Emanuel Miřiovský)
  2. Jarní motiv. (Emanuel z Čenkova)
  3. Na lípu. (Josef Uhlíř)
  4. Osamělý koutek. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  5. L. Milosť! – Můž-li slavík jemný mnohým (Jan Neruda)
  6. Bolestný čas. (Adolf Heyduk)
  7. Soucit. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Hrobař čaroděj. (Adolf Heyduk)
  9. LI. Mé prkno umrlčí neklaď si do cesty, (František Leubner)
  10. Těžký sen (Jiří Mahen)