Příchod lodilomu.

Adolf Heyduk

Slyš, lodilom jak lká a vzlyká a bije křídly v ňadra skal, a jak kůň poběsilý smýká mou duši náhlý strachu cval. A nemám sil – vše, vše se ztrácí – bych za uzdu jej vzdorně chyt’, než myšlenky mi utrmácí a v strnulosti znikne cit. Ach, na mém srdci úzkost klove jak černě rozkřídlený sup, ó draví žití pochopové, kam vlečete svůj hrozný lup?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

293. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLV. ČERNÉ HODINY (František Leubner)
  2. KRÁDCI SKVOSTŮ (Antonín Sova)
  3. V bouř! (Adolf Heyduk)
  4. Ruce a ručky. (Augustin Eugen Mužík)
  5. SAMOTA. (Jan Opolský)
  6. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  7. OSTROV (Otokar Fischer)
  8. Pohádka o Šemíku. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Odežeň toho netopýra! (Boleslav L. Černý)
  10. PRÁZDNO VŮKOL – TEMNO NADE MNOU. (Irma Geisslová)