Ve zpomínkách.

Adolf Heyduk

Smuten byl jsem v duši, třeba ňadra vřela, jako by mně byla půlka odumřela; netěšil květ písně ani úsměv květů, jakby v duši zašlo tisíc světů. – Vzpomněl jsem si zase matičky své milé, na sad když jsme sedli podvečerní chvíle; posud zřím, jak vlas můj do prsténců stáčí, hladí mne a šepce: „Kudrnáči!“ Vzpomněl jsem si zase statečného otce, když mne do škol vodí o půl šestu roce: „Dávej dobrý pozor, koupím nové šaty, ve „zlaté“-li budeš, hochu zlatý!“ Vzpomněl jsem si také dětských ňader půle, s níž jsem v panském sadě hrával o „fazule“; přál jsem jí, tu ona smích na rudém rtíku: „Chceš, bych vyhrávala, podvodníku!“ Vzpomněl jsem si zase divného pln žele, na šedivou hlavu pana učitele; když mne zpívat’ učil, tak svou jevil lásku: tisknul bradku, mluvě: „Sedmihlásku!“ Vzpomněl jsem si také počtů professora; žhavé bylo oko, temná pleť a chorá; „hodný hoch jsi,“ říkal, „ač se jiné daří, v počtech vázneš, milý písničkáři!“ Vzpomněl jsem si také druhů ze studií; jedni vadnou prací, druzí planě tyjí; za ty pracoval jsem, děli: „Na číš líku s námi pojď už jednou, ponocníku!“ Vzpomněl jsem své chůvy, jíž jsem v kvapném zmatku zapomněl kdys z Prahy darem přinést’ šátku. – „Ano, tak se děje,“ řekla, „jsme-Ii staří; to mám za pohádky, pohádkáři!“ Vzpomněl jsem si ženy dlouhých, plavých vlasů, velkých, černých očí, tváři plné jasu; líbala mne žárem sálajících rtíků, vzdech’ jsem, klesal; děla „Závistníku!“ Vzpomněl jsem si dcerky, jež mi v růvku dřímá, slzy zjevily se náhle před očima; však má Lidka zlatá na poskok se dala, květem retů slzy vylíbala. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nalezli 1 místo; je označeno takto
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1091. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXV. Má duše teple naladěna, (Vítězslav Hálek)
  2. ZAS JARO... (Bohdan Kaminský)
  3. V zamyšlení. (Adolf Heyduk)
  4. Světluška. (Adolf Heyduk)
  5. Kouzla panenství. (Adolf Heyduk)
  6. Paní nemám. (Adolf Heyduk)
  7. Návrat vesny. (Adolf Heyduk)
  8. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  9. Svatá místa. (Adolf Heyduk)
  10. Přes noc. (Adolf Heyduk)