Zas země omládla a zkvetla...

Adolf Heyduk

Zas země omládla a zkvetla – mně navrací se starý žal, v tom čase vůně, zpěvu, světla své dítě v les jsem vodíval; tam v hebkém běhávala mechu a žvatlala jak spánek z jara – vše prchlo na perutích vzdechu, jako ta pára, jako ta pára! Jak výskala, když kvítí prvé ten její slunný spatřil zrak, s ní každá krůpějka mé krve, ba každý strom a každý pták; hned nesla sasanku, hned lechu, hned smolničku, jež v trávě hárá – vše prchlo na perutích vzdechu, jako ta pára, jako ta pára. Z těch květů vázal jsem jí kytku, a líbal dítě, květ i vřes, ach Bože, pro svou zlatou Lidku bych hvězdy s nebe býval snes, v ní měl jsem veškeru svou těchu, než žalu schválila mne spára – vše prchlo na perutích vzdechů jako ta pára, jako ta pára.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

116. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínky. (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. Různá křídla. (Adolf Heyduk)
  4. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  5. U mlýna mé matky. (Adolf Heyduk)
  6. 13. Vypráhlé vedrem, hory na úbočí, (Vojtěch Pakosta)
  7. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  8. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  9. V pole! (Adolf Heyduk)
  10. BĚLA (Adolf Heyduk)