Jsouť srdce velká to, jež bolem světa

Adolf Heyduk

Jsouť srdce velká to, jež bolem světa v hlubokých mysli kořenech jsou jata, již vidí smrt jak veškerenstva kata, když širočina jeho k špalku slétá. Před katem tím jen chabý prchá sketa; vždyť nemine ho také rudá lata; v nic bude jsoucnost jeho s krví vzata a jedním rázem po všem bude veta. Jsouť svět a život pouze kapkou vody, již netušeně tříští chodce noha, nechť zničí tvorstva tisíceré rody. Jeť takovátě světů našich sloha, že zhynou náhle všeho žití svody, když příroda jim velí žezlem boha.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

64. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hore ho! (Rudolf Pokorný)
  2. 107. O, coby tě srdce této hnětné (Jan Kollár)
  3. Odrodilý. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. XXXVII.   Ty věčné hlasy proroků, (Jan Neruda)
  5. ***   – A zas jako dříve. Drápy. Vztek. (Lev Blatný)
  6. Memento mori! (Jaroslav Martinec)
  7. 12 2. KVĚTEN 1938 (František Zavřel)
  8. XLIII. Já přemnohé již oželel (Vítězslav Hálek)
  9. LIII. Jsou hříchy proti přírodě, (Vítězslav Hálek)
  10. PÍSEŇ VÝSTRAHY (Antonín Sova)