Nepovolný.

Adolf Heyduk

Řekli mi kdys páni: „Starost máme, nosíš krajem bludy; dvůr ti dáme, znak ti uděláme, zahoď dudy! Ne-li, dobře, pomůžem si věru: půjdeme tě udat, přestaneš ty v krčmách za večerů chase dudat!“ „Udejte jen, opatrní otci, čiňte podle zdání, nepřestanu chodit ve dne, v noci po dudání. Učiňte jen, tajní udavači, chutě, bez ostychu, což jsou popěvky ty moje ptačí zdrojem hříchů?“ „Výmluva tvá napořád je stejná, půjdeš do šatlavy, při chlebě a vodě písní hejna prchnou z hlavy!“ „Neprchnou, ty hlouběj váznou, pane, věznit nedáme se; zpěvem puká okno mřižované – zniknu v lese!“ „Tak? no počkej, srazíme ti rohy: novou kládu máme, do té bedlivě tvé bludné nohy zakováme.“ „Vaše nová kláda pukne sama, zazpívám-li v trudu, ukážu vám paty zas i záda, volným budu!“ „A my v ústa vložíme ti ,hrušku’, zaniknou tvé písně, se stropu až dary padnou k lůžku vlhké plísně!“ „Nezanikne přec zdroj písní zlatý – stále budu pěti – hojnost mi jich z každé veské chaty v ústret sletí.“ „Tož zavřeme dudy!...“ „Též se zhatí, nic vám nezpomůže: žalářného dcera mi je vrátí za květ růže. Za květ těchy, který srdce hojí, za kytičku zpěvů; budu dudat – šelma, kdo se bojí – na vzdor hněvu!“ „Pak rozbijem dudy! Zkrotneš asi, smělý odmlouvači, nebudou v nich ani lidské hlasy ani ptačí!...“ „Budou! tím jen uškodíte sobě; jeť v nich na sta duchů, celý věk vám budou – ba i v hrobě – kvílet v uchu!...“ Zalekli se páni takou zvěstí... Šel jsem; oni z dáli smáli se, leč zlostí v kapsách pěsti zatínali. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

29. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O Suchodvorských zemanech. (Adolf Heyduk)
  2. báseň bez názvu (Hynek Grunert)
  3. Pod tvůj krov rád panenku bych ved si (Josef Holý)
  4. O Švandovi. (Adolf Heyduk)
  5. Doslov. (Adolf Heyduk)
  6. BARBARSKÉ POTPOURI POD ČAKANEM (Richard Weiner)
  7. ČESKÝM CEPŮM. (Ferdinand Tomek)
  8. Ne! (Adolf Heyduk)
  9. PERNÍKOVÁ CHALOUPKA. (Xaver Dvořák)
  10. báseň bez názvu (Prokop Bodlák)