Pod střemchou.

Adolf Heyduk

Pod střemchou stojím; čelo mé věnčeno bělostnou třísní. Volá květ: „Rosy napij se, zanikne vše, co tě tísní; napij se z nás a zajásej, vezmi si příkladem ptáky, oni již k nebi vylétli, zapěj a vylétni taky!“ Mohu-liž? křídla umdlena, raněná ňadra se ouží, na místě zlatých červánků před zrakem stíny se plouží. Jsem jako plavec za bouře, jemuž vod příboj vzal vesla, zpívám-li, jsou to vzpomínky, jež mluví nemocný ze sna.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

419. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V lese. (Adolf Heyduk)
  2. Poslední květy. (Augustin Eugen Mužík)
  3. HLOH A STŘEMCHA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. EPILOG. (Vladimír Frída)
  5. Miluj. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Vzdech. (Rudolf Pokorný)
  7. ROMANCE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Co ptáci hovořili. (František Serafínský Procházka)
  9. 13. Ach, má růže, krásná růže, (Jaromír Březanovský)
  10. Já jsem psal, Ty šeptalas; (Josef Holý)