Družky duše.

Adolf Heyduk

Na mém žití trnitém růže nevykvetly, ale ptáci v jaru svém hojně naň se slétli. Zpívali, a co jsem slech’, jiní sotva tuší; moře písní, zkazek těch utkvělo mi v duši. Ať jdu sem anebo tam, za noci i za dne, stále v hloubi duše mám ty své družky ladné. Každá jako zlatý šíp plaší žal a zlobu. Sem, mé písně! S vámi líp kráčí se to k hrobu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

333. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY. (František Kvapil)
  2. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  3. Linduška. (Adolf Heyduk)
  4. V rozvalinách. (Adolf Heyduk)
  5. Jsem Čech. (Adolf Heyduk)
  6. CO JSEM? (Adolf Heyduk)
  7. PROSLOV. (Adolf Heyduk)
  8. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  9. Divné dojmy. (Adolf Heyduk)
  10. VŠE, CO KDY ŘEKL JSI... (Herma Pilbauerová)