Prchající písně.

Adolf Heyduk

Ó písně, družky radosti i strasti, proč jasný zdroj váš vedrem žití prahne, proč prcháte, jak ptáků sbor když táhne přes dálná moře do krásnější vlasti? Jen některá, než zlatá vzejde zoře a v nebi zachvěje se hvězda bledá, na čelo mé, jak vlaštovice sedá na skalný ostrov: sen bouřného moře. – Leč bojí se; ji děsí mračné zvěsti, let příboj vlnou divokou ji straší, a z útulku ji nelítostně plaší, vzdech zklamání a plachý výkřik štěstí!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

492. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaro. (František Táborský)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. Po dešti. (Adolf Heyduk)
  4. PROSLOV. (Josef Kalus)
  5. Vznešená báseň. (Adolf Heyduk)
  6. VI. Slyš! cvrček ozývá se od moruše (Rudolf Pokorný)
  7. Družky duše. (Adolf Heyduk)
  8. Proč chválíš luh – jenž pln je vonných květů, (Adolf Heyduk)
  9. SLOKY. (František Kvapil)
  10. Na potulky! (Adolf Heyduk)