Již se připozdívá.

Adolf Heyduk

Táhnou nebem mraky vleklé, táhnou hlavou mou, snů mých zlaté rybky leklé plují duše hlubinou; už jich k žití neprobudí ani pocel Eumenid; zhasíná to v staré hrudi, brzy bude klid! Už se večer krajem plouží, kráčí mimo mne, do srdce mi směle hrouží oči divně tajemné, v útrpnosti váhá – stojí – co tam asi zhlíd’?... Ustaň, hlavo, v divé broji, brzy bude klid! – Ňader zvony dozpívaly ladný mládí zpěv, žaly, any dávno spaly, zas chtí píti srdce krev; písní luh, dřív plný květu pokosen je, zřid’, stiš se, vzdechu, na poletu, brzy bude klid. V duše hloubce nedozírné nechť to bouří dál, mír se vrátí v moře vírné dříve, než by si ho ždál; netušeně nebes bílý zulíbá tě vid; jenom chvíli, ještě chvíli, potom bude klid.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

917. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. Pocel. (Adolf Heyduk)
  3. Vyrušení. (Adolf Heyduk)
  4. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  5. Sežloutlé listí. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Rákosníček. (Adolf Heyduk)
  7. U vody. (Adolf Heyduk)
  8. Hymnus jeseně. (Alois Škampa)
  9. O jak mi blaze...! (Vojtěch Pakosta)
  10. Rodný kraj. (Adolf Heyduk)