Na pastvině.

Adolf Heyduk

K západu se slunce kloní; nebe zrudlo jako krev, na klekání ve vsi zvoní, z pastvin teskný zvučí zpěv. Jako pták se polem nese, chví se, slábne; ohlas jen od skal šedých v černém lese v luh se vrací jako sen. A zas hyne, mizí znova, marně ptám se: „Kamo jdeš?“ Jak ta píseň pastevcova zhynu, zajdu, zmizím též.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

243. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V TATRÁCH. (František Kvapil)
  2. Za východu slunce. (Rudolf Pokorný)
  3. Báj Tater. (Otakar Mokrý)
  4. báseň bez názvu (Rudolf Pokorný)
  5. MOTIV ZE SLOVENSKA. (Karel Babánek)
  6. XVII. (Rudolf Pokorný)
  7. V žaláři Jánošíkově. (Rudolf Pokorný)
  8. Slovensko, ty ještě spíš? (Adolf Heyduk)
  9. II. (Rudolf Pokorný)
  10. PODĚKOVÁNÍ PÁNŮM ŠUSELKŮM ET CONSORTIBUS. (Jan Vlk)