České zpěvy.

Adolf Heyduk

Buďte vy si hrdi na to, samozvaní páni, že vám roste z truhlic zlato, přílby z nízkých skrání; že vám pučí meče k broji v poli místo setí, a že se vám v stejnokroji rodí vaše děti. Máme také něco svého, kazatelé přísní: v prostřed lidu ubohého zřídlo zvučných písní; v naší mysli krása zkvítá na čarovném stonku, kdo k nám vchází, toho vítá soulad zpěvných zvonků. Nedbáme těch ostrých zbraní kutých pomstě k vůli, ruka boží z nenadání zlomí vám je v půli; my však, až se vřava zdýme, k zlosti vám a k hněvu, hlaholně jí zaplašíme zvony českých zpěvů.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

dudák, dudy, dudat, zadudat, švanda, měch, zahrát, skočná, chasa, muzika

85. báseň z celkových 204

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZTRACENÁ STRUNA (František Cajthaml-Liberté)
  2. Tvé střevíčky. (Adolf Heyduk)
  3. Podhorákům. (Adolf Heyduk)
  4. Heřmaňská. (Adolf Heyduk)
  5. báseň bez názvu (Prokop Bodlák)
  6. Švanda dudák. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. I. PANU JINDŘICHU BAAROVI, kaplanu ve Spál. Poříčí u Plzně v Čechách. (Beneš Metod Kulda)
  8. V BOUŘI (František Šimeček)
  9. O Švandovi. (Adolf Heyduk)
  10. XXVII. BALLATA Z POSLEDNÍCH DNŮ ÚNORA 1891. (Jaroslav Vrchlický)