VZPOMÍNKA.

Adolf Bogner

Pověz mi, ženuško, jak se ti líbím, – nejsem takovým, jakým jsem býval. Když si tak vzpomenu, vždycky se stydím, co jsem ti za hloupé písničky zpíval. Vždy jsem ti sliboval, že budeš paní, že ti dám služebnou, že budeš nad ni. Že budeš poroučet, rozkazy dávat, že budeš v hebounkých peřinkách spávat. Zatím však dřeme se dnem, nocí oba, při tom nás sužují hlad, zimy zloba Zlačnělých žaludků písně nám hudou, z večera líháme na pelesť chudou. Pověz mi, ženuško, máš-li ráda, vždyť jsem netušil, co osud spřádá.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

107. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZVONÍ! (Antonín Jaroslav Klose)
  2. Bělička. (František Ladislav Čelakovský)
  3. Píseň kolovratu. (Karel Babánek)
  4. Pokuta za zrušený slib. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. Krásná Vasilisa. (Vilém Ambrož)
  6. ZAMOTANÉ KLUBÍČKO. (Josef Václav Frič)
  7. XV. Parky. (Jaroslav Vrchlický)
  8. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  9. HOSTÉ. (Josef Václav Sládek)
  10. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)