Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji.

Karel Hlaváček

Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji a tichý doprovod k ní pozdě za večera pěji. Hráč náruživý zádumčivých, sešeřelých nálad, chci míti divné kouzlo starých, ironických ballad. A na zděděnou violu svou těm jen, těm jen hraji, již k ránu v nocích nejistých do dálek naslouchají... Mé melodie chtějí míti smutek všeho toho, co rostlo, vykvetlo a zrálo marně, pro nikoho. A míti toho naději a neurčitou něhu, co vzklíčiti chce v těžké půdě dalekého břehu, a míti zvuk, jenž nesmělý, přec jemný, smysly mámí, jak chvění silných drátů utlumených sordinami, a chtějí důvěrnost mít v tichu prodloužených staccat, když na nejnižších polohách tmou chystají se plakat... Na violu svou zděděnou jen tehdy, tehdy hraji, když měsíc teprv vyjít má a tma je ještě v kraji, a vigilie přísná padá za lesy a vodu, a krajem velké tajemství jde slavných Božích Hodů. Mé tenké prsty po strunách vždy nervosně se chvějí, když tichý doprovod svůj pozdě za večera pěji... Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

11. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BALLADA O VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  2. 2. Jako viola před sluncem (Václav Bolemír Nebeský)
  3. NOVOROČNÍ. (Josef Merhaut)
  4. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. ZKOUŠKA BÁSNÍKOVY DUŠE. (Antonín Sova)
  7. Stará viola. (Antonín Sova)
  8. Jdou mraky tmavé po horách (Adolf Racek)
  9. VŠECKO! (Antonín Jaroslav Klose)
  10. X. Smutku! z ňader nočních viol, (Jaroslav Vrchlický)