Na zamilovaného.

Šebestián Hněvkovský

Písař náš se vždycky třeští, Každé dívce se přikleští, Když jen na něj okem hne; Tu se po ní celý fantí, Famfrní a všudy rantí, Souží se, a celý žhne. Dívky jemu vězý v mozku, Srdce jeho jako z vosku Změkna rozpouští se hned; Utrápeno u vrtochu, Jak jen které dívky trochu Ukáží mu milý vzhled. Po těch neustálé větří, Vzdychá pro ně do povětří, Volá ohlas o pomoc: V lásky plamenu se smaží, Div, že se v něm neupraží, Takovou má láska moc! Bílá jest mu jako snědá, Červená též jako bledá, Když má hezké suknice; Žádný není vybíráček, Nehaní jak uštipáček Žádné štědré divčice. Na hůry lezt po řebříce, Do komory za měsýce, Hrdinskou vždy smělost má; Nad vznešené dobrodruhy Zámky, petlice a kruhy Otvírati k milým zná. Jaké hrdinství již vyved Onehdy, když slečnu přived Konšelovu k muzyce; Sám se s ní jen v kole točil, Jak mu k ní jen někdo skočil, Hned chtěl míti různice. Každý praví, uděláno Že má: neb on večír, ráno Po celičké čumí vsy; Na obloze hvězdy čítá, Až ho dívka nepřivítá Poštvouc na něj vesní psy. Na panně jest narozený; Pročež také přemožený Do ženských vlezt musý pout. Od slečinek ovšedněný Vesních, od nich podvedený, Bývá namlsaný bloud. Předce dívkám líbá nehty, Ač jen z něho mají řechty, Že jest hodné třeštidlo; Zpívá sobě zase ryndy, Ostává zas jako jindy Pravé divné tintidlo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

119. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  2. Žití. (Šebestián Hněvkovský)
  3. DÍVKA NEZNÁMÁ. (Václav Hanka)
  4. V. Socha Venuše Medicejské. (Milota Zdirad Polák)
  5. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  6. 21. Ze všech synů, co jich koli vládný (Jan Kollár)
  7. Pohádka o macošce. (Svatopluk Čech)
  8. SLÁVA. (Jaroslav Vrchlický)
  9. 93. Dívko má! Tys nade všechny krásky, (František Zdobnický)
  10. 19. Sotvy že se smělší opováží (Jan Kollár)