Motýl.

Šebestián Hněvkovský

Hle, jak v povětří se na tisíce Motejlíků, mušek prohání, Jak si prolétují plesajíce, Jak jim bylinstvo vše zavání; Jsou to tvorky křehoučké a hebké, Vedou živobytí blahé, křepké. Vidí krásu světa, vnadné květy, Tisíc očí dala příroda, K vzniku na květky jsou jejich lety, Všude čeká na ně lahoda; V kališích med do sitosti ssají, V prolétání lehkém sobě hrají. Myslíš, brachu, že jen pro tě kvítí Zde se vine? všecka krásota? Že jen lidské srdce blaho cítí, Že nevnadí jiné lepota? Naprázno že mají tolik očí, Bez skytu snad že se po nich točí? Vše jest plno života a citu, Blaží všecko nezpytalný duch; Kdo zná všeho živobytí bytu? Kdo již pronik temný světa kruh? Proč se člověk citem krásy bočí? Příroda mu přála jen dvé očí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

67. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FR. PALACKÝ K UMCE ZPĚVŮ (Antonín Klášterský)
  2. Mluvozpyt. (Milota Zdirad Polák)
  3. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  4. P. Porubskému a choti jeho. (František Dobromysl Trnka)
  5. XXXVI. V mé říši slunce nezachází (Vítězslav Hálek)
  6. Oda IV. z knihy I. (Šebestián Hněvkovský)
  7. Vztrh. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  8. Bubeneč. (Šebestián Hněvkovský)
  9. Zpěv. (Šebestián Hněvkovský)
  10. Hudba. (Matěj Pěvoslav Havelka)