Básníci.

Šebestián Hněvkovský

Praví se, že divné pokolení Básníci jsou, jakby v tento svět Nepatřili; chodí v vyjevení, Po prospěchu nechýlí jich vzhled; Duchem vřelým šetří srdce lidské, Pokojí se planým ovocem, i slaví sady Hesperidské; Najdou lidstvo vzdorné pomocem. K nim se zamilovaných sbor hodí, Brzo plesem svítí jeho tvář, Brzo se sklíčenou hlavou chodí Mezi životnými, jako snář. Ti si při spatření porozumí, Žijí v obapolném soucitu; Idealy kouzliti si umí, V milence ten, onen v varytu. Ale které básnictví Bůh citem Vyšším nadchnul; ti jsou věštcové! Naplňují příští pravdy svitem, Ti jsou v letu praví orlové. Tito hlásajíce v opojení Vrstevníkům nový věku běh; Slyší věštby jako v okouzlení, Mní, že blíží se sem rájský břeh. Spokojí se bobkovými listy, V nich jim pozůstává snahy skyt, Žijí pro s druhy v nenávisti, Duch jich nemá na zemi zde byt. Šťastné duše, které nenáchylný Rozžíci a nadchnout může věk, Musí je pud vnadit neomylný, Za obět se kladou samoděk. Ale se pevně vyšších štítí, Jestli milá jest jim bezpečnost; Tito mocnějšími být se cítí, U nich platí lesklá skutečnost. se vyhnou vnadné ochechuli, Míst, kde pravda čistá uráží, By se božstvím sebe více pnuli, Přítomnost tam jejich překáží. – Umění to pro mnohé jest kletbou, Tlačívá ho světa lakomstvo, Neváživši, jak jest blaha setbou, Teprv žehnává ho potomstvo. Zapuďte ho, nechcete-li nouzí Zajít, jsteli prázdni obživy! Nebo nejste duchové jen pouzí K čemu po úmrtí podivy?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

pozůstávat, ženstvo, vnadit, faust, podniknutí, skvělost, vězet, jevit, sličnost, faustus

9. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  2. Krása ohromná. (Šebestián Hněvkovský)
  3. Vnislav a Běla. (Šebestián Hněvkovský)
  4. P. Porubskému a choti jeho. (František Dobromysl Trnka)
  5. Mluvozpyt. (Milota Zdirad Polák)
  6. Věk nebásnický. (Šebestián Hněvkovský)
  7. Drahá obraznosti. (Šebestián Hněvkovský)
  8. báseň bez názvu (Šebestián Hněvkovský)
  9. VII. Apollo Belvedere. (Milota Zdirad Polák)
  10. Na venkovský kostel. (Šebestián Hněvkovský)