Bouří moře, čeří se a vzteká,

Josef Holý

Bouří moře čeří se a vzteká(Na) vysoko k oblakům pozvedá pěsti(Na) v písek a bláto padá šílené dokola těká(Na) a ničí šmahem plavce jenž si jím klestí(Na) cestu k břehům v hloub se s loďky smeká(Na) To duše lidská bouří tak a hlučí(Na) a myšlénka v ní plavec v hloub se kácí(Na) loďka v tisíc tříští se a ztrácí(Na) a orkán duše dále skučí(Na) Jsou chvíle vzácné kdy klidny hrají(Na) kdy plavec s nadějí k hvězdám a břehům hledí(Na) Zde člověk štěstí je na pokraji(Na) Však jen zavanutí a tyran odvěký silou buše(Na) hladinu brázdí na koni Bouře sedí(Na) O duše lidská lidská duše(Na)

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

95. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V bouři. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. Srdce a moře. (Augustin Eugen Mužík)
  3. CO JEST ČLOVĚK. (Václav Jaromír Picek)
  4. LOVEC PEREL. (Emanuel z Čenkova)
  5. Pohřeb na moři. (Irma Geisslová)
  6. VII. Loď v mlhy jde, a nikde konce není, (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Před bouří. (František Cajthaml-Liberté)
  8. Hrob Aturův. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Píseň rybářky. (Josef Václav Frič)
  10. NA MOŘI. (Antonín Jaroslav Klose)