TŮŇ

Josef Holý

Života rozruch v zaniklém kraji večerní mlčení nenáhle střebe, v mechových vlasinách okouni hrají, stoleté sosny líbají nebe, hluboko tůní se rozplývají. Zpozdilé ptáče unyle lítne tišinou stromů k skulině mělné, ve hlati vodní zrcadelné panensky hvězdy se shlížejí třpytné. Mizivé přeludy živého blaha v údolích dole i vysoko na horách pojímá temnota vlahá. Myšlenka boží žije a hnije v čarovně obrazných snách. Srdce mé blesky bije.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

71. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OČAROVANÉ ÚDOLÍ. (Eliška Krásnohorská)
  2. Černé labutě. (Jaroslav Vrchlický)
  3. TRUD VEČERNÍ. (Václav Věnceslav Ráb)
  4. Lůžko poutníkovo. (Vincenc Furch)
  5. Adagio. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  7. Podobenství. (Svatopluk Čech)
  8. SEN O JARU POHLAVÍ (Antonín Sova)
  9. VE TMÁCH. (Karel Leger)
  10. RYBNÍK U LESA (Antonín Klášterský)