STATKU DĚDIC.

Vítězslav Hálek

Byl statku dědic, z rána osiřalý, a lidé tvrdí zasedli mu v dům, měl poklad krásný, cenou neskonalý, a lidí loupež ukryla jej v rum; by pak je doma v ničem nemoh’ másti, dědičný list mu vrhli do propasti. Tak vyštván do světa a bloudil v stesku, nenajda často, kam by hlavy skryl, pokropil v slzách každou za dne stezku, ve klidu šera vzdech mu prsa ryl – a v noci za ním lítlo chechtu hlasem, jak doma cizák topí hrdla kvasem. I viděl syny stejného s ním květu a úcta všech jim byla za podíl, i viděl kvést jich dílo k spáse světu, jak s druhem druh o palmu závodil – jak neslzet? On zrak si zastřel dlaní a žalobu ved’ až do usedání. Bez přítele a raněn v měkkost duše, jak skalní pták pobíhal v samotách, až jako jelen, kdy k studánce kluše, rozběh’ se na domova rodný práh: by klepal na dvéře, na srdce hrdé – však těžko poznat, co víc bylo tvrdé! Tu stál jak žebrák v své kolébky domě, až smích si strhli s jeho chudobou, tu pozved’ rámě a rukama lomě zahřímal v nebe hroznou žalobou – ó, k tomu-li se může dívat němě, by raděj smetlo jej s povrchu země! Což přišlo k sobě nebe touto strastí, že dnů mladistvých mu se sželelo? Již pádí mladík v skoku nad propastí – an cos mu postát mocí velelo: a jemná záře šero hloubi plaší a genij z ní list dědičný vynáší! – Ó, buď nám vítán, svatý pergamene, tys uved’ zpět Odyssa v rodný dům, soud odplaty frejíře z něho žene, a poklad – jazyk vrácen našim rtům; zlé pýchy síla u nás navždy chroma a my jsme v domě krásy opět doma! Ó, buď nám vítán, svatý pergamene, ty otců přespanilý odkaze; přes věků bouř tvá duha nám se klene a stará vlast nám žehná k přísaze – jak rekům písně, nám i na věk platí: my za vlast žíti chcem i umírati!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
v této básni jsme nalezli 1 osobu; je označena takto

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1307. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KOMENSKÝ (Jaroslav Vrchlický)
  2. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  3. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)
  4. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  5. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  6. DVĚ BÁSNĚ POLITICKÉ. (Bohdan Kaminský)
  7. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  8. Krakovu oslavujícímu Adama Mickiewicze. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PÍSEŇ ŽALOBY. (František Kvapil)
  10. báseň bez názvu (Otakar Červinka)