I. Přeněžným jara dotknutím

Vítězslav Hálek

Přeněžným jara dotknutím se matkou stala země; již pučí poupě panenské a ptáček zpívá jemně. Potok se v písních roztopil, i kvítku řeč je dána, láskou se růže zarděla, jak jasné slunce z rána. Buď požehnána tisíckrát, žes hnula srdcem ve mně; Tys ve mně k světlu zbudila, co tušil jsem jen temně. V mých prsou sladká bolest bdí – z ní pučte, milá kvítka, již spějte, písně, z ňader ven – jsteť mojí lásky dítka!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

131. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jarý život. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  2. Růže polední. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. Milujícího přání. (Josef Wenzig)
  4. Za Jarmilkou. (Adolf Heyduk)
  5. XIII. Na milostné jara bůže – (Josef Uhlíř)
  6. Poupě. (Rudolf Pokorný)
  7. BÍLÁ RŮŽE. (Václav Šolc)
  8. PLEČKA. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Růžové poupátko. (Bohuslav Čermák)
  10. LXIII. A když přišlo jaro zas, (Josef Uhlíř)