XXII. Vyběhly s matkou před tu chýš,

Vítězslav Hálek

Vyběhly s matkou před tu chýš, tak chudou a tak všeho prosty, však je-li nebe zemi blíž, ty dítky kladly k němu mosty. Vyběhly sluncem rumělé, tak jak je pán bůh právě stvořil, však jsou-li dětmi andělé, těm dětem bych se z duše kořil. Zatřeply v ručky, z očí zář, smích řehtal z malinových dásní, a má-li krása jakou tvář – ó patřte, zdali nejsou krásní! Však čím mně jsou nad anděle, nad krásu nebes, všehomíru: z té zoře v tvářích utkvělé čtu novou v člověčenstvo víru.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

910. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Nehasne to na nebesku (Josef Kalus)
  2. Slzičky. (Jan Ježek)
  3. Slzy matčiny. (Vilém Ambrož)
  4. BALADA HLADOVÁ (Josef Holý)
  5. Za Jarmilkou. (Adolf Heyduk)
  6. VI. Mně dech se v hrdle ouží (Jan Neruda)
  7. UHRANČIVÉ OČI. (Václav Bolemír Nebeský)
  8. Mému dítku. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  9. Přileť! (Adolf Heyduk)
  10. Píseň. (Pavel Josef Šafařík)