LV. Takť člověk ve svém blouznění:

Vítězslav Hálek

Takť člověk ve svém blouznění: i přírodu klad’ mezi klaté, a není v světě bláznovství, pro něž by nenašel si svaté. A taký ve svém znuzení: žeť místo hvězd má nebe světy, duch volnost místo poroby – zem, nebe, člověk jsou mu klety. A nyní už mu zbývá jen, by ještě boha kletbou srážel, že stvořiti směl člověka, jenž v let se k němu opovážel. Však, pane bože, neměj strach: našli se lidé božské síly, že kletbu a smrt hranice s úsměvem písně podstoupili.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

793. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jiná meditace. (Beneš Grünwald)
  2. Když Bůh svou setbu světovou (Jan Evangelista Nečas)
  3. VIII. Je-li duch boží v přírodě (Jaroslav Martinec)
  4. Ultima Thule. (Jaroslav Vrchlický)
  5. HVĚZDY. (František Kvapil)
  6. Hymna lásce. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Hvězda. (Augustin Eugen Mužík)
  8. MODLITBA V NOCI. (Karel Skřivan)
  9. V. Proto Bůh tak prostranný jest stvořil (František Jaroslav Kamenický)
  10. SLOKY. (Antonín Sova)