XI. Les vyšňořen tak do zelena,

Vítězslav Hálek

Les vyšňořen tak do zelena, jak myslivecký mládenec, stráň do běla a do červena, na samý květ a pupenec. Dnes sotva lesu mluva stačí: za posly všecko vypraví, svých větrů šum i píseň ptačí, ty stráň mu pěkně pozdraví. Stráň v rose ranní trávy česá, keř, šípky rozdýchala v květ, by ptáčkové, myšlenky lesa, kde měli sobě posedět. letí přes řeku, ta v lesku, kus nebe do zapadlo, a poslům ukazuje stezku jak nejkrásnější zrcadlo. Teď k stráni jmou se rozprávěti; teď nevím, kde ty nebesa, srdce s každým poslem letí hned na stráň, hned zas do lesa.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

švec, krejčí, bota, ušít, krejčík, střevíc, sklenář, šít, řemeslo, poplést

64. báseň z celkových 191

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OBRÁZEK Z POUTI. (Josef Jakubec)
  2. STESK V CIZINĚ. (Bohuslav Květ)
  3. Milé stromy, musím jíti!“ ( H. Uden)
  4. Žluťák. (Josef Václav Sládek)
  5. PÍSEŇ STARÉ TŘEŠNĚ. (Karel Skřivan)
  6. Dudákův sen. (Adolf Heyduk)
  7. XV. Černý les si mlhu (Adolf Heyduk)
  8. Vyletěl skřivánek z pole (Jan Neruda)
  9. Z TOVÁRNÍHO VZDUCHU. (Ferdinand Tomek)
  10. Řetěz mám na hrdle a starý Zvyk (Josef Holý)