XII. Ten slavík ani neuleh’

Vítězslav Hálek

Ten slavík ani neuleh’ a v zpěvu celý rozplývá; tu dlouhou píseň o lásce – můj bože, kdy ji vyzpívá? A z větvičky zas na větev a odtamtud zas dolů – a zdá se mi, že stejný stesk nosíme v srdci spolu. A kolkolem se ohlíží a jasné oko zvedá – a zdá se mi, že uhod’ bych, co tím svým okem hledá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

611. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  2. XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo! (Boleslav Jablonský)
  3. XXXVII. Mladinký ten zpěváček – (Vítězslav Hálek)
  4. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  5. Smutné dumy... (Rudolf Richard Hofmeister)
  6. Skřivánek. (Karel Marie Drahotín Villani)
  7. 8. Rci, slavíku srdce mého, (Jaromír Březanovský)
  8. Bůh tě žehnej. (Adolf Heyduk)
  9. Na lunu. (Anna Vlastimila Růžičková)
  10. 11. Slovanské písně. (Jan Slavomír Tomíček)