XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo!

Boleslav Jablonský

Jak truchlivo – jak tesklivo! Ach, vůkol ani hlásku! Sem, harfo má! dej na jevo Mou vroucí k tónům lásku. Nech zvukot tvůj se rozpluje, Co kdy Čech máti zvoní; Mé srdce tóny miluje, Má duše k nim se kloní. Ai, duše, duše ztrápená! Již bude harfa zníti; Rci, jaký zpěv ti klidu dá? Jakou chceš píseň míti? – „Jest hvězda rajská v lůnu mém, Na níž se svět můj sloní; Chceš-li mě vznésti k výsostem, Pěj myšlenky mé o ní!“ O srdce, srdce sklíčené! Již touží pět vše síla; Nuž, co tě zbaví tísně tvé? Jakáž ti píseň míla – „Jest kněžna lásky v lůnu mém, Jenž nade vším zde tróní; Chceš-li mě vzdáti blahostem, Pěj city moje pro ni!“ Vy ústa, ústa toužebná! Již harfa připravena; Nuž, jaká píseň velebná Má býti nazvučena? – „My známe dívku jako květ, My toužily vždy po ní, My ssály s jejích ústek med, I budem zpívat o ní!“ Ty ruko, ruko dychtivá! Ai, což mám opěvati? Při jaké písni, družko má, Chceš struny probírati? – „Známť já tu něžnou dívčinku, K níž srdce tvé se kloní; Já tiskla její ručinku, I budu hráti pro ni!“ Nuž blaho mé – ty jediné, Má harfo smutnozvuká! Rozkřídli struny stříbrné, By prchla zhoubná muka. – „Kde dlíš, o dítko milené?“... Mé oko slzu roní? – Proč pláčeš, posle duše mé? – „Já? – ach, já plači pro Ni!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

595. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 11. Slovanské písně. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  3. Akkordy. (Vincenc Furch)
  4. 8. Rci, slavíku srdce mého, (Jaromír Březanovský)
  5. V PODJESENI. (Václav Šolc)
  6. XII. Ten slavík ani neuleh’ (Vítězslav Hálek)
  7. XIX. S ní milá mi chůzka bývá (František Ladislav Čelakovský)
  8. Když melancholie (Vincenc Furch)
  9. II. Vy slavíkové v háji, (Vítězslav Hálek)
  10. XXXVIII. Dej pozor, nechceš slyšet, děvo milá? (Vincenc Furch)