Nad krajinou leží

Jiljí Vratislav Jahn

Nad krajinou leží tichý, mužný smutek, jehož roucho strhne jenom velký skutek. V stromu větvích hrají větry neuchylné, věčně ve svém díle, v díle zkázy pilné. A ku zemi shlíží mraků roje lačné, kdy se nový zápas o věc starou začne. Ale kraj je tichý, jenom svadlé klásky tu a tam se chvějí jako odkaz lásky – –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

665. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMUTEK PODJESENĚ (Xaver Dvořák)
  2. VEČER V ÚNORU. (Josef Rosenzweig-Moir)
  3. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  4. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  5. JAROSLAVU VRCHLICKÉMU. (Josef Merhaut)
  6. LXXVI. Smutné šero na krajinu padá, (Jaroslav Vrchlický)
  7. KOŘENY. (Vladimír Houdek)
  8. PODZIMNÍ PÍSNĚ (Antonín Klášterský)
  9. KRAJ LEŽÍ PŘEDE MNOU. (Antonín Jaroslav Klose)
  10. SMRT STARÉHO LUKÁŠE (František Odvalil)