Zhaslo.

Hanuš Jelínek

Den zachmuřený posupně se dívá v mé okno. Jsem shroucen v lenošce. V mé duši teskno. Teskno. Pohádky mojí stříbrné a zlaté je konec, zem papírová – já se propad až sem. Až sem. Tak. Jak bych ani nedovedl chápat. A přece. Přec zapadlo už pohádkové slunce. Zhaslo. A sedím schmuřen, monotonně drnčí déšť v okno, své cigaretty přímo vztekle hltám – K smíchu... Eh, přece se to ve člověku zlomí. Tak náhle. Ty pohádko má stříbrná a zlatá, ty zhaslé moje slunce pohádkové – kde jsi...?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1110. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. U okna seděl jsem a hleděl v kraj, (Vladimír Frída)
  2. Šedivý den. (Karel Červinka)
  3. ŽLUTÝMI ALEJEMI. (Karel Červinka)
  4. Moje mládí. (Josef Kuchař)
  5. I. (BOUŘ OKNY TŘESE...) (Jaroslav Vrchlický)
  6. V BEZESNÉ NOCI. (Adolf Brabec)
  7. PODZIMNÍ DÉŠŤ. (Karel Červinka)
  8. OKNO (Viktor Dyk)
  9. POSLÁNÍ MILENCŮ. (Jan Červenka)
  10. V TVÝCH OKNECH (Růžena Jesenská)