MUMLAVA

Hanuš Jelínek

Mumlava, jindy hravá, dovádivá, jež po balvanech klouzajíc si zpívá, s hor letí dnes a v divém šílení se dolů valí, jak přes balvany, kořání a skály by štval ji běs. V úžasu němém nasloucháš vln jeku. Včera tak mírná, dnes ve strašném vzteku, vln zpěněných tu na žulovém loži svém se svíjí a syčí zlobně jako tisíc zmijí rozdrážděných. Slyš, po balvanech duní to a hučí, a ječí, vyje, pláče, řve a skučí jak divá bouř, jak bijíc o skálu se tříští, pění, ve vírech klokotá, ve mhu se mění a vlhký kouř. Ta řeka, která včera zlátla medem, na kamení se leskla stříbrošedém tak jako rtuť, teď ztmavla v záhnědu a v jejím varu běl hraje opály a do jantaru nabíhá, v žluť. Hle, již se trhá mlhy závoj šerý! Ty vypláčeš své vzdory do Jizery a rozmar zlý a najdeš zase panenskou svou něhu, jež s kapradím a metlicemi v břehu se pomazlí. A hukot, řev a zlověstné to hřmění v šumivou píseň bublavou se změní, když vítr ztich, zas modro nebes budeš obrážeti, zas bezpečně se budou brouzdat děti ve vlnách tvých. Panenská řeko ze všech nejkrásnější, zrádná i ladná, ze všech nejbystřejší, ocel a rtuť, za vášeň svoji, která trhá břehy, za klidnou píseň zádumčivé něhy mi zdráva buď! V tvém vodopádu, jenž se divě řítí, v zlatistých vlnkách, jež se v slunci třpytí, i v záři hvězd, v té písni, kterou zpíváš lesním tiším, života píseň přeslavnou já slyším, jenž věčný jest.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

89. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLAS JARA. (Zikmund Winter)
  2. Zpívající jitro (Antonín Sova)
  3. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  4. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. XVII. Večer je v horách – snivou hrou (Karel Babánek)
  6. Stará viola. (Antonín Sova)
  7. STAFÁŽ KRAJINY. (Antonín Klášterský)
  8. NA ZNÁMÝCH MÍSTECH (Božena Benešová)
  9. SYMFONIE. (Ludvík Lošťák)
  10. VIII. Marje – zítra z rána, jen z raníčka, (František Karel Drahoňovský)