GRIMASSU POTUTELNOU...

Hanuš Jelínek

Grimassu potutelnou na nebi měsíc měl. Já tenkrát vzdorně v dálku od tebe odcházel. Do šedých dálek chtěl jsem svou bolest rozhodit. A jedno drahé jméno kdes v moři utopit. A cesta byla dlouhá a pustá, zoufalá. I sedla duše v koutek a tiše plakala. A vracela se trním a dusným prachem cest a provázela tiše tvým jménem hudbu hvězd. Já roucho roztrh’, hlavu popelem posypal, poklek’ a v hořkém pláči tvé ruce zulíbal. A měsíc ironický se potutelně smál. Já starého jsem Heina si tiše citoval. A měsíc zíval nudou nad zemí, nad lesy. Já po sté opakoval: Madame, ich liebe Sie...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

276. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁBĚHY K VĚTŠÍM BÁSNÍM BEZ NADPISU. (Svatopluk Čech)
  2. Mlhy. (Adolf Heyduk)
  3. Cestou k moři. (František Táborský)
  4. Mrtev (Josef Barák)
  5. Zůstaň při mně, venku vichr skučí, (Josef Holý)
  6. Naladění. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NEBESKÁ EPISODA (Petr Fingal)
  8. Disticha. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Zimní květy. (Adolf Heyduk)
  10. Kol břehů Moraviných... (František Táborský)