Rovina, rovina...

Růžena Jesenská

Rovina, rovina nedozírná přede mnou leží, fialy stínů se po ní řasí, červánky běží. Podivné veliké květy rostou, kalichy kloní, opálným vzduchem tak tiše, zlatě písně se roní. A jak ta rovina v dálku spěchá, obzor se blýská, ach nikdo nevěří, nikdo neví, jak se mi stýská. Rovina přede mnou smutně leží, a já tak sama ztracena kráčím v to její němé, nesmírné drama.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

728. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRVAVÉ KVĚTY MÁKU... (Růžena Jesenská)
  2. PŘÍTELKYNI. (Emanuel Čenkov)
  3. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  4. NÁŠ OSUD (František Šimeček)
  5. SIROTEK. (Augustin Eugen Mužík)
  6. POTKÁNÍ. (Bohdan Kaminský)
  7. Růže. (Antonín Klášterský)
  8. NA ČEŘOVCE. (Irma Geisslová)
  9. Příteli Fr. Prokešovi. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Nevzpomínej na mne! (Rudolf Pokorný)