HOŘKÁ PÍSEŇ

Růžena Jesenská

Jako když vítr odfoukne. – Co? Závoj? Květ? Sen? Plamen? Tak všecko siře umlkne nad srdce bouří. Amen zní umíráčkem v hořkém smíchu a v samotě a dusném tichu. Tak všecky věci klamné jsou! A tvoje smrt je kámen ležící těžce na prsou. Než rty vysloví: amen, vše unikne, co štěstím bylo, a slibem, co se nesplnilo...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

223. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Není větší dálky... (Růžena Jesenská)
  2. Do památníku. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Mrtev (Josef Barák)
  4. I. Jsou písně radosti – hrou zvonků chřestí (Emanuel Čenkov)
  5. Pouze co urveme v života všednosti, (Jaroslav Vrchlický)
  6. MOUCHA. (Emanuel Čenkov)
  7. EPILOG (Petr Fingal)
  8. VEČER. (Jaroslav Vrchlický)
  9. II. Jen píseň, jež se k nebi volně vznáší, (Emanuel Čenkov)
  10. Mlhy. (Adolf Heyduk)