V sadě.

Růžena Jesenská

Dívám se do jabloní, jak větve k zemi kloní, tak nízko, nízko, vím, co je žal a muka, – kde, kde je tvoje ruka, jsi blízko? Keř šeříku se chvěje, což vždycky bez naděje? – Je v srdci tíže a touha mocná k letu, ach, co je po tom světu, – pojď blíže! Slunce tak jasně svítí, já bez tebe mám býti v zahradě šumné? Jabloň si zpívá z ticha, a ret můj sotva dýchá: „Buď u mne!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

64. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  2. Ó tóny, tóny, tajuplně květy, (Fanda Šimková-Uzlová)
  3. Poesie. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 2. Jako viola před sluncem (Václav Bolemír Nebeský)
  5. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Mám hlavu těžkou sněním. (Růžena Jesenská)
  7. Na mýti časně z jara. (František Taufer)
  8. Les to ví. (Růžena Jesenská)
  9. Stromy jsou v květu (Antonín Sova)
  10. Stará viola. (Antonín Sova)