O naší babičce.

Rudolf Bort

V sled zlaté vlásky zulíbali, bělounké čílko, chladný ret, kříž do malých jí ruček dali a kolem bílých růží květ. A dcerušku když zřeli svoji tak vyzdobenou naposled, slz’ příval v ňader bolném boji jim zrosil pláčem smutný hled. A babička dál stojí chvící u prázdné, dětské kolíbky, hruď třese se jí vzlykající, však marně, marně polibky dnes probudit chce andělíčka, jenž druhdy bílé ručky vstříc k ní vztahoval, když chtěla v líčka jej zlíbat, k němu spěchajíc. A v hrobeček když temný, chladný spouštěli malou rakvičku, slz’ zdržeti se nemoh’ žádný, kdo shrbenou zřel babičku, jak v posled k vnučce své se chýlí a v slzách patří do hrobu, kam vzal jí anděl smrti bílý let starých těchu, ozdobu. A od té doby zamýšlena u kolébky jen všechen čas trávila, žádná kolem změna jí nehnula, a jenom jas vzpomínky blahé novým vznětem když paprskem jí v duši pad, zpěv známé písně spěl jí retem a maně počla kolíbat... Však výroční vždy den když přišel, v němž miláček ji naposled svým sladkým jménem volat slyšel, ó, jaký ruch tu zavlád hned: kolébka skví se růží květem a ve svátečním čepečku babička chvějícím se retem se modlí za svou děvečku... Tak prchal čas a do světnice čáp přiletěl zas kolikrát, však babiččiny bledly líce, duch každým dnem víc slábnul, chřad. Než zaslechla-li dětí hlasy, jim zřela radost zářit s čel, duch okřál jí a v zašlé časy zpět k miláčkovi zaletěl. A jednou v den, kolébka zase když zaskvěla se růžemi, ve slunce zlatém, zářném jase babičku našli na zemi klečící, ruce v klínu spjaty a hlavou v bílých poduškách, hruď bez dechu – tak anděl svatý vzal k miláčku ji v modlitbách...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby).

V této básni jsme nenalezli žádná místa
V této básni jsme nenalezli žádné osoby

Patří do shluku

dědeček, babička, vnouček, babiččin, povídat, stařenka, vnučka, staroušek, dědoušek, vnouče

49. báseň z celkových 211

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. EVA. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Poutnické. (Václav Antonín Crha)
  3. DĚDOUŠKOVY POHÁDKY. (Jan Evangelista Nečas)
  4. ZLATÁ BABIČKA. (Vítězslav Hálek)
  5. O tom našem dědečkovi. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. Babička. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  7. Pohádka. (Bohumil Forman)
  8. KRAJINA V ZÁŘÍ. (Petr Fingal)
  9. PRAVDY STARCŮ (Antonín Sova)
  10. Zpívající bída. (Xaver Menhard Litoměřický)